Darujte krev!



Darujte krev!“ – říká raní reklama Červeného kříže raním ptáčatům. Buržoazie obvykle bere své výzvy vážně – bez ohledu na toto humanistické gesto – neboť slíbila, že nám vlastně pustí žilou a chystá se z nás čerpat krev mnohem naléhavěji. Moderní upíři se totiž nebojí ani denního světla.


Volby v roce 2006 vyhrál blok sociálních demokratů a liberálů, takže MSZP (Maďarská socialistická strana) shrábne subvenci 969,2 milionu forintů, která se s vítězstvím pojí, stejně jako liberálové (Aliance svobodných demokratů) dostane 282 milionů forintů a hejno kobylek se vrhne na naši budoucnost. Vláda vzhledem k odhadovanému státnímu deficitu plánuje hodně zvýšit od podzimu ceny. Pravicové opozici tedy přišlo vhod, že sociálně demokraticko liberální blok vyhrál volby díky cudnému mlčení o skutečném stavu státního rozpočtu a dluhu, jelikož nyní získává na popularitě, a proto mají konzervativci šanci v komunálních volbách. Na 1. máje vylezly ze svých ulit také odbory: povolaly těch několik málo stovek zpitomělých dělníků, kteří nedokáží žít bez odborů, aby demonstrovali proti porušování zákona ze strany tzv. „zaměstnavatelů“ a za „poctivé mzdy“. Spolu s odbory demonstrovali bolšánští klauni z Attac a navzájem se na tomto svém „karnevalu“ napodobovali. Za tímto imitováním se skrývá růst počtu členů, pojí se s ním vyšší výběr stranických příspěvků a předkládání korporátního systému.


Dnes v Maďarsku dělá čtvrtina námezdně pracujících (1 milion lidí) načerno. Jsou totálně vykořisťovaní a nechránění – až dosáhnou důchodového věku (ve skutečnosti obvykle umírají před jeho dosažením) nedostane se jim žádných buržoazních práv. Jsou bez penze a nemají žádné zdravotní pojištění – až zemřou, vylezou z jejich těl ďáblové, smějící se kapitalistické bacily nemocí a budou na nich hýřit. Darujte krev, ať může kapitalistická továrna dál fungovat! Podle oficiálních statistik za první čtvrtletí roku 2006 porušily podniky v 4600 případech práva dělníků v souvislosti s pracovní dobou a nutily nás pracovat déle. Tato čísla jsou dětinská, protože spousta přesčasů je ve skutečnosti nezjistitelná a obvykle neplacená. Odbory se dožadují dodržování zákona na pracovištích. My bychom si oproti tomu rádi užívali dialektiky procesu sebeorganizace proletariátu: chceme vidět parlamenty a věznice v plamenech, vypálené banky, spálený kapitalismus!


Celkem vzato buržoazie v Maďarsku prohrává s ostatními zeměmi bývalé bolševické zóny v soutěži o investice do tohoto regionu. A jelikož se tato zóna chce přizpůsobit Evropské unii, potřebuje vládnoucí třída hodně půjček a investic. Aby se urychlil přítok kapitálu, stavěly se a dál se staví dálnice. Spekulace s forintem a výhoda, kterou poskytlo snižování mezd, však na financování rozpočtového deficitu a státních výdajů nestačí a vlci kapitálu z dalších zemí se po maďarské buržoazii dožadují svého podílu. Mezitím se postavení forintu vzhledem k euru zhoršuje, takže se zhoršuje i ekonomická situace. Devizový dluh buržoazie v Maďarsku je obrovský, čímž se zvyšuje i zadlužení státu, dovoz je drahý a ziskovost vývozu klesá. Maďarská ekonomika je na dovozu silně závislá, a proto jeho nákladnost negativně postihuje rozpočet. A v současnosti tuto nevýhodu nelze kompenzovat vývozem. Chtějí tudíž tuto nevýhodu přenést na nás.


Vláda s ohledem na stav ekonomiky plánuje od podzimu velké zvyšování cen ve všech sférách každodenního života. Kapitalisté si dál konkurují a zbídačování dělnické třídy narůstá. Musí zvýšit své výnosy a tak ostře zvýší zdanění (obchodní daň a daň z přidané hodnoty) z 15% na 20%, což znamená, že porostou ceny následujících věcí: hromadné dopravy, benzínu, tabáku, alkoholu, zemního plynu, elektřiny, potravin atd. V nejnižším případě se ceny zvýší o 10% a v maximálním o 30%. Vláda musí zvýšit produktivitu a snížit nezaměstnanost (jenže míra nezaměstnanosti roste, takže se pouští do aktivních dělníků) a práci načerno, aby získala více peněz. Z toho důvodu však nesmí zvyšovat minimální mzdu. Darujte krev! Ceny léků rostou, prodlužuje se pracovní doba, platí se školné za vyšší vzdělání, pod taktovkou daňových úřadů se zrychluje soudní řízení (nyní mají 500 nových soudních expertů na daně, aby se vše ještě více zefektivnilo), ať může buržoazie co nejdříve zvítězit a vy to zaplatíte! Darujte krev, ať si naši upíři mohou užívat odcizeného koketování u svých bank, zatímco my si „užíváme“ reality zemětřesení, záplav, mrtvic z horka, kteréžto vyvolává kapitalismus.


Nedávno v televizi proběhl průzkum ohledně tzv. „ekonomických reforem“ (vlastně většího vykořisťování dělnické třídy). 84% (sic!) z 6038 respondentů řeklo, že tato opatření jsou nezbytná. V případě, že těmito respondenty byli buržousti, na tom není nic ohromujícího, ale možná, že se dělníci nechali nachytat na trik s rájem, který se před budoucím spasením žádá oběti. Takže nyní „umírají hladem“, aby jim nové božstvo kapitálu – zvané Moloch – mohlo zlepšit životní úroveň. Jenže naopak jsou zavírány továrny, Henkelem počínaje a mlékárnou Mizo v Pécsi konče, a stále pokračuje propouštění: například ve veřejné správě se plánuje propuštění 12 500 námezdně pracujících a více než 10 000 ze školství. Buržoazie doufá, že díky zmiňovaným opatřením získá letos 350 miliard forintů navíc a 1000 miliard příští rok.


Od dob „mocenské změny“ jsme svědky, jak se buržoazie v Maďarsku plácá na místě (jen několik málo nejzjevnějších příkladů): během tzv. blokády taxikářů provedeno nepřipravené zvýšení cen benzínu, konsolidace bank provedena amatérsky, deficit rostl díky přerušení výstavby metra č. 4, lajdácké privatizaci, nepodloženému zvyšování platů, stavbě dálnic. To jsou příčiny zadluženosti, která prohlubuje zbídačování dělnické třídy. Aby před námi tuto skutečnost skryli, krmí nás nacionalismem: 50. výročí proletářské revoluce z roku 1956 se blíží a tak americký prezident při své návštěvě Maďarska vychvaloval tuto „národní válku za nezávislost“. I díky této marketingové politice se posiluje národní hrdost (a svatá rodina bolševiků, sociálních demokratů, nacistů, konzervativců a liberálů) a historikové kapitalismu si mohou dál škrábat své špinavé kroniky. „Žoviální velkolepost Bushova projevuje zastiňuje expedice kapitálu proti proletariátu v Iráku (proletariát v Iráku, Mexiku, Chile, Afghánistánu atd. bojuje proti peklu kapitálu tak, jako bojovali proletáři v Maďarsku – osamoceně). Darujte krev, ať si dělníci nespojí lokální problémy s všeobecnou krizí kapitálu, která není cyklická, ale permanentní. Darujte krev, ať si nespojíte proletářské akce ve Francii se svými vlastními trápeními. Darujte krev, ať uvěříte, že neustálé demonstrace, stávky a revolty v Latinské Americe jsou jen spektáklem v médiích, který včas v pondělí ráno vstupuje do odcizených pokojů.


V červnu vstoupili do stávky hutníci z maďarského Diósgyőru a požadovali vyšší mzdy. Po stávce se volalo i v letecké dopravě, ale práce zatím přerušena nebyla. Před nedávnem pořádaly celostátní odborové konfederace demonstraci proti plánovaným ekonomickým opatřením. Účastnily se jí 4000-5000 dělníků, ale protestovali jen proti vládě, protože stále ještě věří v demokracii. Nicméně se objevily i první otevřené osoby. Přestože nevalně kritizovaly vládu, poukazovaly na skutečnost, že vládnoucí systém prospívá buržoazii: „Zazobanci, kteří si za rok vydělají tolik, co obyčejný člověk za celý svůj život, se nemusí ničeho bát.“ Chce to přesnější formulace a bude to dokonalé! Cestu si rovněž prokousává krajně pravicová opozice – její aktivisté jsou přítomní všude. Je zřejmé, že stejně jako její levicové dvojče ani tato politická banda nedokáže vyřešit problémy kapitalismu, neboť ty nejsou žádnou regionální specialitou, ale obecnou tendencí.


Kapitalistický systém chce větší a větší zisky, rozšiřuje své služby do všech sfér života a na druhé straně „trénuje ekonomiku“ a snaží se zaměstnávat méně dělníků a tak stupňovat vykořisťování. V celém světě narůstá počet dělníků vyřazených z kapitalistického trhu práce – představují dav odsouzený k smrti hladem. Zároveň kapitalisté musí vykořisťovat maximum dělníků, protože tak mohou zvýšit výrobu a spotřebu. A tento rozpor zjevně nedokáží rozřešit. Krom vysoké míry nezaměstnanosti tu máme také války kapitalistů, jejich epidemie, ekologickou apokalypsu a my, dělníci, jsme pasivními oběťmi toho všeho. Veškerý náš mechanický život se omezuje na organizování každodenní reprodukce: práce, spotřeba, snášet ukázňování, udržovat odcizené známosti, vzdělávat budoucí pracovní sílu. Stala se z nás domestikovaná zvířata vychovávaná buržoazní etikou, odcizenou mechanikou falešného vědomí. Kapitalistická globalizace chce oslabit dělnickou třídu, a proto se nás snaží rozdělit a poštvat dělníky proti dělníkům (obecně je tento pokus úspěšný...). Aby se mohla prosadit, musí negovat svoji negaci. Musí dělníky rozdělit a separovat, neboť to je předpoklad její vlastní existence. V tzv. době míru je více válek než kdy dříve, a proto je čas, aby internacionalismus překonal lamentace, že musíme zničit kapitalismus. Všechny a každá jednotlivá debata, analýza, revolta, sabotáž, stávka atd. se dříve nebo později musí potkat na „cestách“ sebeorganizace naší třídy. Organickou centralizací se musíme dokázat organizovat na základě komunistického programu, abychom mohli zrušit všechny státy, hranice a další bariéry! Tuto zprávu jsme psali i s tímto ohledem. Avanti!


Barikáda kolektiv